Znáte ten pocit, kdy vidíte v noci nebo za šera hůř než ve dne? Většina z nás ano. Příčin tohoto jevu je několik.
Dnes si povíme o těch nejdůležitějších. Rozdělíme si je do dvou hlavních skupin. První je zhoršení vidění na blízké předměty a druhá je zhoršení vidění na vzdálené předměty.
Horší vidění za šera a tmy na blízké předměty
V určitém věku se každý z nás setká s potřebou dioptrických brýlí na blízko. Kdy poznat, že již potřebuji své první brýle na blízko nebo kdy potřebuji silnější dioptrie na blízko? Jedním z projevů je právě zhoršené vidění za šera a za tmy, kdy ve dne vidíme dostatečně a večer či v noci již ne. Pokud na sobě tento projev pociťujete, tak neváhejte navštívit optometristu nebo očního lékaře. Oddalování prvních brýlí na čtení nebo oddalování zvýšení dioptrií na čtení vede nejen ke zhoršení životního komfortu, ale také ke zvýšené únavě nebo bolestem hlavy.
Horší vidění za šera a tmy na vzdálené předměty
Mezi hlavní příčiny řadíme otvorovou vadu oka a barevnou vadu oka.
Otvorová vada oka
Za dobrých světelných podmínek máme obecně zornici užší a za zhoršených světelných podmínek zornici širší. Mezi zhoršené světelné podmínky řadíme mlhu, hustý déšť, západ nebo východ slunce a tmu. Čím je světla méně, tím je zornice širší a tím více se zmíněná otvorová vada oka projeví. Pokud tato synchronizace nefunguje ideálně, vidění se zhorší. Praktický dopad na naše vidění je především v rozmazání obrazu, změně jeho velikosti a ve změněném vnímání vzdáleností. Tato vada způsobuje nejvíce trápení řidičům všech dopravních prostředků. Výrobci brýlových čoček se snaží s větším či menším úspěchem tento jev moderními dioptrickými brýlovými čočkami odstranit. Stoprocentní řešení však zatím neexistuje. Základem úspěchu v potlačení tohoto jevu je kvalitní a přesná korekce sebemenší dioptrické vady očí. Neváhejte navštívit svého očního lékaře nebo optometristu a žádejte preventivní kontrolu zraku.
Barevná vada oka
Barevná, neboli chromatická vada čočky, je způsobená závislostí ohniskové vzdálenosti čočky na vlnové délce světla. Fyzikální podstatou tohoto jevu je závislost indexu lomu u všech průhledných látek na vlnové délce. Čočka pak láme světlo každé barvy jinak. Denní světlo je složené z různých barev o různé vlnové délce. Čím je tato vlnová délka dané barvy menší, tím více se projeví rozmazání této barvy. Jistě jste si všimli, že v relativně nedávné době jsme na silnicích a ve městech viděli v noci lépe než dnes. Tento jev je dán častějším používáním moderních krátkovlnných světelných zdrojů, které svítí bíle až světle modře. Jedná se především o xenonové výbojky a LED žárovky, které se dnes nevyužívají pouze ve světlometech automobilů, ale i v lampách veřejného osvětlení a různých výstražných světlech. Řeč je o škodlivém modrém světle, které je v moderní civilizační době hlavní příčinou horšího vidění za šera a za tmy na vzdálené předměty.
V příštím článku si povíme, jak bojovat dioptrickými brýlemi proti horšímu vidění do dálky za šera a za tmy způsobenému modrým světlem.
