Home-office, digitalizace… Stále více věcí je nutné řešit online a stále přibývá profesí, které už dávno nejsou spojené pouze s papírováním, ale také s každodenním koukáním do monitoru počítače. Pokud už vidíte hůře na blízko, tak ale přichází typický problém – pro pohodlné čtení papírů si musíte nasadit čtecí brýle, pak ale vzhlédnete k monitoru a skrze brýle je vidění rozostřené nebo minimálně nekomfortní a po chvíli vás začínají bolet oči i hlava. Co v takových situacích dělat? Sundávat čtecí brýle před každým pohledem do monitoru počítače?
Nebo dokonce neustále dokola přehazovat brýle na čtení a na počítač? Naštěstí existuje mnohem elegantnější řešení, tzv. kancelářské (office) brýle. Pojďme si o nich v tomto článku říct něco víc.
Příčiny zhoršeného vidění
Příčinou zhoršeného vidění na blízkou a střední vzdálenost je tzv. presbyopie, která je způsobená přirozeným stárnutím oční čočky. Když pozorujeme objekty v různých vzdálenostech, vždy na to reaguje náš optický aparát oka – pomocí očních svalů změní čočka svůj tvar, čímž zaostří na potřebnou vzdálenost. V mladém věku je nitrooční čočka velmi pružná a díky tomu jsme schopní zaostřovat rychle a snadno na různé vzdálenosti. S přibývajícím věkem (začátek presbyopie se nejčastěji udává mezi 40. a 50. rokem) se však pružnost čočky postupně snižuje, což se projeví horšícím se viděním na blízko. Nejprve na vzdálenosti kratší, okolo 30-50 cm, postupně se však presbyopie projeví i na vzdálenost střední, tedy právě oblast, ve které míváme umístěný monitor počítače.
Jakmile dojde k uvedeným problémům, přichází na řadu čtecí brýle. Při měření adice (plusové dioptrie na blízko, které přičítáme ke korekci do dálky) hraje obrovskou roli právě naše pracovní vzdálenost. Čím blíže máme objekt před sebou, tím bude adice větší a naopak. Pojďme si uvést jednoduchý příklad. Máme člověka, který vidí perfektně do dálky. Na vzdálenost, v níž je mu pohodlné držet knížku, noviny či pracovní dokumenty, by potřeboval brýle s hodnotou +2 dioptrie. Monitor má ale v práci ve výrazně větší vzdálenosti, například kolem jednoho metru, takže na tuto vzdálenost by měl nosit pouze +1,25 dioptrií. S klasickými čtecími brýlemi tedy nastává problém – dáme-li do nich dioptrie ideální na čtení, budou příliš silné na počítač a dotyčného z nich bude bolet hlava. Pokud bychom je udělali slabší, tedy +1,25 dioptrií určených na monitor, na papíry umístěné v bližší vzdálenosti nebudou stačit a uvidí rozmazaně. A právě to řeší kancelářské brýlové čočky.
Nestačí „multifokály“?
Oproti klasickým (jednoohniskovým) čtecím brýlím, které zajišťují ostré vidění pouze na jedinou vzdálenost, kancelářské brýle poskytují komfortní vidění na vzdálenosti dvě – při pohledu přímo před sebe se budeme v brýlích dívat přes dioptrie na střední vzdálenost (monitor) a směrem dolů k obrubě dochází k plynulému přechodu dioptrií na vzdálenost krátkou (papíry). Čočky jsou na pohled hladké, bez viditelných neestetických předělů.
Kdo má s brýlemi na více vzdáleností už nějaké zkušenosti, si teď možná říká, že tu popisujeme spíše brýle multifokální. Ano, princip je u těchto čoček stejný, tedy postupný přechod dioptrií na různé vzdálenosti. Multifokální brýle však navíc zahrnují ještě dioptrie do dálky, v jejich případě tedy hovoříme ne o dvou vzdálenost, ale o třech – při pohledu přímo před sebe se nachází dioptrie na dálku a směrem dolů pak plynule přechází v hodnotu na střední vzdálenost a v dolní části brýlí jsou dioptrie na čtení. Že to zní ještě lépe? Tři vzdálenosti jsou přeci více než dvě a alespoň uvidím na všechno! Zní to krásně, ale bohužel to není tak úplně pravda. Multifokální brýle jsou ideálním řešením na každodenní nošení, včetně řízení, na občasné čtení a práci na počítači. Zde je podstatné právě ono slůvko „občasné“. Pro toho, kdo pracuje většinu času právě na počítači, už tak ideálním řešením bohužel nejsou. I u těch nejlepších multifokálních brýlí je typický poměrně úzký progresivní kanál, jinými slovy je u nich malá zóna vidění na střední vzdálenost, a je proto obvykle nutné pohybovat hlavou, abyste viděli ostře všechny části monitoru. V tomto případě je tedy chybějící jedna vzdálenost u office brýlí naopak výhodou, protože díky tomu může zajistit výrazně větší zorné pole a tím i pohodlné vidění celé plochy monitoru.
Dalším problémem multifokálních brýlí při časté práci v kanceláři je samotné umístění zóny ostrého vidění na střední vzdálenost – při práci na počítači se tedy musíme dívat mírně dolů. To znamená, že nemůžete mít monitor ve výšce svých očí, protože byste na něj koukali skrz oblast do dálky, ale musíte ho umístit níž, což může narušit vaše přirozené držení hlavy i celého těla.
Velkou výhodou kancelářských čoček je také bezproblémový a rychlý návyk. Přechody dioptrií jsou plynulé a zorné pole do všech vzdáleností natolik široké, že si na ně velmi snadno zvykneme a při práci nás nebudou nijak limitovat. Podstatné je ale nezapomínat si je sundávat na činnosti, při nichž se díváme do dálky! Jednak by to nebylo zrovna příjemné a jednak nechceme například při řízení vidět ostře jen metr dva před sebe.
Povrchové úpravy
Stejně jako u jakýchkoliv jiných druhů brýlí, i při pořizování těch kancelářských je potřeba nezapomínat na kvalitní povrchovou úpravu. Jednotlivými složkami povrchových úprav jsme se věnovali v samostatném článku, jen si tu připomeňme, že právě kvalitní antireflex významně ovlivňuje komfort vidění i estetickou stránku brýlí. U office brýlí, které jsou přímo určené k práci na počítači, je nejvhodnějším řešením speciální povrchová „blue“ úprava, která má navíc speciální vrstvu blokující modré světlo, které právě monitory a displeje digitálních zařízení vyzařují.
Alžběta Kotrbová
